Hrouda on Social

Nov 12

Kdybys žil po druhý, čím bys byl?

Já se utěšuji tím, že se nenápadně objevuje nějaká nová identita, potřebujeme odlišný typ identity, protože ta naše současná je tyranská. Jinými slovy: „Nikdy nejsi, to co jsi, a ideologie po tobě chce, abys byl tím, co jsi…“. Nebo jak zpíval Pacifik: „Kdybys žil podruhý, čím bys byl?“

Posted via email from Vlad Hrouda Marketing – lifestream v češtině (in Czech) | Comment »

Nov 3

Slavoj Žižek: Nejprve okupujte. Požadavky přijdou později

*

Kritici říkají, ľe důvody procesu Occupy (Okupuj…) jsou nejasné. Protestující budou muset určit, co přijde dále, ale vyvarovat se debaty na nepřátelském území.

Co dělat po okupaci Wall Streetu a daląích míst? Zmizí postupně z celého světa protesty, jejichľ začátky v minulosti nedohlédneme, nyní dosáhly svého středu a nabraly sílu? Protestující čelí jednomu z velkých nebezpečí, ľe se sami do sebe zamilují. Tento týden, při ozvěně okupace Wall Streetu v San Franciscu, jeden člověk oslovil dav s pozváním k účasti, jakoby to byl happening ve stylu hippies ąedesátých let: „Ptají se nás, jaký je náą program. Nemáme ľádný program. Jsme zde, abychom se veselili.“

Karnevaly nevyľadují úsilí. Jejich hodnotu prověří, co z nich zbyde příątí den, jak se náą normální denní ľivot změní. Protestující by se měli zamilovat do tvrdé a trpělivé práce, oni jsou začátkem, ne koncem. Jejich základním sdělením je: Tabu je prolomeno. Neľijeme v nejlepąím moľném světě. Smíme, dokonce jsme povinni, přemýąlet o alternativách.

Západní levice absolvovala kolečko na způsob Hegelovo trojice (to je dialektický proces, kdy se teze a antiteze sloučí v něco nové): poté, co se vzdala tak zvaného „esencionalismu (jádra) třídního boje“ ve prospěch mnohočetnosti antirasistických, feministických a jiných bojů, nyní se kapitalismus zřetelně vynořuje jako pojmenování Problému. Prvním poučením by mělo být: Neobviňujte lidi a jejich postoje. Problémem není korupce, nezákonnost či chamtivost. Problémem je systém, který vás tlačí, abyste byli úplatní, prodejní. Řeąením není „Main Street, not Wall Street (Společnost, ne banky)“, ale změnit systém, ve kterém společnost nemůľe fungovat bez Wall Streetu (bank).

Před námi je dlouhá cesta, a brzy se budeme muset zabývat skutečně obtíľnými otázkami. Nebudeme se ptát, co nechceme, ale co chceme. Jaké uspořádání společnosti můľe nahradit existující kapitalismus? Jaký druh nových vůdců potřebujeme? Jaké orgány, včetně orgánů kontroly a represe? To co jsme měli ve 20. století, zřetelně nefungovalo.

Uľívat si radovánky „horizontální organizace“ protestujících davů s rovnostářskou solidaritou a neomezenými debatami je vzruąující. Měli bychom vąak vzít v úvahu, co napsal G. K. Chesterton (anglický spisovatel, 1874-1936, zastánce katolicismu): „Mít jen otevřenou mysl nic neznamená. Účelem otevírání mysli, stejně jako otevírání úst, je, opět je zavřít pro něco důleľitého.“ V časech nejistoty to platí také pro politiky: Pevně nedefinované debaty se budou muset sjednotit nejen na některých nových Pánech-signifikantech (vládnoucích duąevních, rozumových obrazech proľívání skutečnosti), ale také na konkrétních odpovědích na starou leninskou otázku „Co dělat?“ (V. I. Lenin, 1901-1902).

Odpověď na přímou konzervativní kritiku je snadná. Jsou protesty neamerické? Kdyľ konzervativní fundamentalisté (konzervativci) tvrdí, ľe Amerika je křes»anským národem, měli bychom si vzpomenout, co je to křes»anství. Křes»anství je Duch svatý, osvobozená společnost, která věří v rovnost vąech lidí, společnost věřících, kteří jsou sjednoceni láskou. Jsou to protestující, kteří jsou Duchem svatým, zatímco pohané na Wall Streetu zboľňují umělé modly (finančníci uctívají v odcizené formě sebe samotné, podrobují se idolům, které se stávají objekty jejich narcistické váąně).

Jsou protestující násilní? Jistě, jejich bezprostřední jazyk se můľe zdát násilným, okupace, zabrání, obsazení atd., jsou vąak násilní jen tak, jak byl násilným Mahátma Ghándí. Jsou násilní, protoľe chtějí zastavit to, co se dnes děje. Jaké je vąak takové násilí ve srovnání s násilím, které je zapotřebí k udrľení hladkého fungování globálního kapitalistického systému?

Říkají jim ztroskotanci. Nejsou vąak pravými ztroskotanci ti na Wall Streetu (v bankách), kteří dostali vydatnou pomoc v nouzi (miliardy dolarů od státu, aby nezkrachovali)? Říkají jim socialisté. Ale v USA jiľ socialismus pro bohaté je. Obviňují je, ľe si neváľí soukromého vlastnictví. Ale spekulace na Wall Streetu, které způsobily krach v roce 2008, zničily více soukromého vlastnictví, neľ by protestující byli schopni zničit, kdyby ho ničili dnem a nocí. Uvaľte jen tisíce domů, které banky lidem sebraly pro neschopnost lidí je splácet.

Protestující nejsou komunisté, pokud komunismem nazýváte systém, který se zaslouľeně zhroutil v roce 1990. A pamatujte, ľe komunisté, kteří jsou dosud u moci, provozují dnes nejbezohlednějąí kapitalismus. Úspěch čínského, komunisty provozovaného, kapitalismu je zlověstným znamením, ľe manľelství kapitalismu s demokracií se blíľí k rozvodu. Protestující jsou komunisty v jediném významu, starají se o obecně sdílené statky naąeho společenského ľivota. Starají se o obecně sdílené statky přírody a znalostí, které jsou systémem ohroľeny (jsou to obecně sdílené statky vnějąí přírody, kultury, bezprostředně zespolečenątěné formy „kognitivního“ kapitálu a obecně sdílené statky vnitřní přírody, biogenetické dědictví lidského rodu).

Protestující jsou odbýváni jako snílci. Nejsou vąak snílci ti, kteří si myslí, ľe vąe můľe natrvalo pokračovat dneąním způsobem, jen s několika kosmetickými změnami? Protestující nejsou snílci, probouzejí se ze snu, který se mění v noční můru. Nic neničí, jen reagují na to, jak se systém postupně sám boří. Vąichni známe klasickou scénu z komixů: Kočka dojde k propasti, a jde dál. Padat začne, jen kdyľ se podívá dolů, a zpozoruje hlubinu. Protestující těm u moci jen připomínají, aby se podívali dolů.

To je ta snadná část. Protestující by si neměli dávat pozor jen na nepřátele, ale také na faleąné přátele, kteří předstírají, ľe je podporují, přitom ale jiľ tvrdě pracují na rozředění (zeslabení) protestů. Je to stejné, jako kdyľ dostáváme kávu bez kofeinu, pivo bez alkoholu, zmrzlinu bez tuku. Ti u moci budou zkouąet přetvořit protesty v neąkodné moralistické gesto.

Klinč v boxu (zaklesnutí) znamená drľení soupeřova těla jednou či dvěma rukami za účelem předejití či bránění úderu. Reakce Billa Clintona na protesty na Wall Streetu je dokonalým případem politického klinče. Clinton si myslí, ľe protesty jsou „při bliľąím uváľení… pozitivní věcí“, znepokojuje ho vąak neurčitost věci (procesu), řekl: „ oni by měli být pro něco určitého, a ne jen jaksi proti, protoľe, kdyľ jste jaksi proti, někdo jiný vyplní prázdnotu, kterou vytváříte“. Clinton protestujícím navrhoval, aby podporovali Obamův plán zaměstnanosti, o kterém tvrdil, ľe by mohl vytvořit „mnoho milionů pracovních míst během příątího jeden a půl roku“.

To čemu by měl v tomto období člověk odolat, je přesně takové rychlé převedení energie protestů do řady konkrétních praktických poľadavků. Ano, protestující vytvořili prázdné místo v praxi vládnoucí ideologie, a k vyplnění této prázdnoty správným způsobem je potřebný čas. Jinými slovy, tato prázdnota je těhotná, je úvodem k něčemu skutečně novému (co dosud neznáme).

Protestující vyąli ven, protoľe uľ měli dost světa, kde by jim ke ątěstí měla stačit recyklace plechovek od Coca Coly, dávání pár dolarů na charitu či nákup kapučína, z jehoľ ceny jde 1 % na problémy rozvojového světa. Dlouhou dobu se dívali, jak se práce a mučení nakupuje odjinud, jak jim svatební agentury dokonce odcizily jejich milostné schůzky, jak je jejich zapojení do politiky vykonáváno druhými. A nyní to vąe chtějí zpět.

K umění politiky patří také trvání na určitém poľadavku, který, i kdyľ je zcela „uskutečnitelný“, vyvede z rovnováhy samotné jádro vládnoucí ideologie. Přestoľe je takový poľadavek naprosto snadno zvládnutelný a oprávněný, je ve skutečnosti nemoľný. Takovým případem byl poľadavek vąeobecné zdravotní péče v USA. Protesty na Wall Streetu by měly pohnout lidmi, aby takové poľadavky vytvořili. Ale neméně důleľité je současně zůstat „odečtený“ od praktické oblasti vyjednávání a „uskutečnitelných“ nabídek a návrhů.

Kaľdý by si měl pamatovat, ľe jakákoliv debata, zde a nyní, nevyhnutelně zůstává debatou na území nepřítele. K rozvinutí nového obsahu je potřebný čas. Vąe co nyní říkáme, nám mohou vzít, vąe kromě naąeho mlčení. Toto mlčení, toto odmítnutí dialogu, odmítnutí vąech forem klinče (drľení soupeře v boxu, aby nás neudeřil), to je náą „teror“, zlověstný a výhruľný jak se sluąí a patří.

(Původní text v angličtině: http://goo.gl/Iu4Nt. V závorkách jsou poznámky překladatele. Přeloľil Vladimír Hrouda, Creative Commons)

*

Posted via email from Vlad Hrouda Marketing – lifestream v češtině (in Czech) | Comment »

Nov 1

Žižek na Wall Street http://ping.fm/qi5GJ

Oct 27

Slavoj Žižek: Occupy first. Demands come later http://ow.ly/7b7wS

Jul 5

Pověste je vejš, vyhoďte je z oken, dupněte jim do ksichtů! …názor na polarizaci ve společnosti http://ow.ly/5wMeR

Jul 2

NÁZOR: Jak se žilo v Libyi? http://ow.ly/5vpOG

Jun 26

Think-tank Google: Co láká na extrémistických hnutích? http://ow.ly/5qu3Y

Jun 23

FILM: Korporace / The Corporation (s českými titulky) http://ow.ly/5oCLf

Jun 22

FILM: Válka, kterou nevidíte / The War You Don’t See (české titulky) http://ow.ly/5nN0K

Jun 18

O kapitalismu s láskou / Capitalism: A Love Story (české titulky) http://ow.ly/5l1Kq

Hrouda on Social

Marketing is ideology recently

Kdybys žil po druhý, čím bys byl?

Slavoj Žižek: Nejprve okupujte. Požadavky přijdou později